Dálniční hlídka

Pavel Bobek

1:HMé jméno je Joe Roberts, Ectím zákon a sHtát.
Jsem seržant dálniční hlídky, dělám práci, co mám rF#ád.
HMůj bratr, ten je jinačí, je zE vajec divokHejch.
Všechno řeší náš FF#rankie pěstí, útokHem.
2:Stejný je to celý léta, já byl klid, on spěch.
Teď rádiem přišlo hlášení, Frankie má trabl a pech.
Rvát se tak chlápek neznámej, hned přešel by ho spěch.
Smůlu ale má náš Frankie, a to není voda, to je krev.
R:HMy s Frankiem se Esmáli a pHili, krev máme sEpolečnou, já a Hon.
Cítím Epouto rodný sHíly, tohleto pouto, to je mi nad F#zákon.
HA ať se co chce stane, Emá ve mně bratra dHál.
Mám točit se zády kF# rodině? Za co bych sHtál.
3:My oba se líbili Marii, mezi námi váhala.
Pak Frankie dal se k armádě a Marie se mnou zůstala.
Pak zas ceny spadly dolů a já s Marií všechno vzdal.
Farmu nám v dražbě prodali a já tuhle práci vzal.
4:Je noc, jako každá jiná, to jenom muž tváří k zemi pad.
Ten Frankie, to je blázen, proč jenom musí se prát?
Teď v uších zní mi to hlášení a rozkaz, že mám tam jet.
Zrovna já mám sebrat bráchu, je to podivnej svět.
5:Houkám a vidím před sebou světla koncový.
Auta dál stovkou Michiganem uhání, jen já a Frankie to ví.
Pak sešlápl jsem pedál, brzdím, aby žil.
Má to tu ke kanadské hranici snad jen deset mil.
Rádio v autě vypínám, kde jsem já, kde je bratr, kde je svět?
Krev je víc než voda a volá: Frankie jeď!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:19:02.041+00:00
Výsledky hledání: